Utek z Angostu

Vsichni usnuli. Ty ale nemuzes usnout. Pred ocima stale vydis krasne cerne a hluboke oci te clovecice dole v hospode. A to ze si vydelava telem te dohani az k nepricetnosti.

"At si ostatni spi," rekl sis a vyrazil jsi na nocni lov. Snad ji jeste zastihnu.

Sotva jsi sesel do lokalu prozradil ti tvuj sesty smysl, ze neni vse v poradku. Hned se k tobe pritocil otrhany a drsny half-orksky horal. Jeho vzhled v tobe probudil davno zapomenute pocity z deststvi.

"Brelandani jdou po vas, musite se schovat! Pojd se mnou"

"Co moji pratele. Ty tu prece nemuzu nechat"

"Throghar uz jde s hostinskym za nima. Je dobre, ze jsem te tu odchytil."

Instiktivne jsi mu uveril. Nasledoval jsi ho zadnim vychodem. V ulicce ale uz nekdo byl.

"Kdo ty byla," promluvil tichym, ale pevnym hlasem Horal lamanou brelandstinou na schoulenou postavu.

"Ja jsem Rocor a kdo ses ty, ze mne nenechas dosrat", odvetil vstavajici valecnik. Jeho brelandstina byla o poznani lepsi a znela temer aristokraticky. V mesicnim svetle se zaleskla leskla ocel cepele.

Rychle jsi predesel nehode a oba navzajem seznamil. Vysvetlil jsi Rocorovi, ze ostatni jsou v zavesu za vama.

Nasledovali jste Horala. Bylo citit, ze mu stejne lezi Rocorova cista brelandstina v zaludku.

Po chvili jste dosli k baraku s bytelnymi vraty. Horal je lechce odstrcila. Pak jste sesli do maleho sklepeni. V zemi se rysovala tmava jama.

"Vlezte do ni," zaseptal Horal cistou - prekrasne cistou - orkstinou a pokracoval: "Zahybejte stale na zapad a odsun kamen se znakem komara. Za nim vede chodba do hor za mesto."

Sestoupili jste. Horal sledoval Rocora ukosem. Rokor primhouril oci a vyslal na oplatku drsny pohled, ktereho by se lecktery normalni clovek polekal. Horal se pousmal a odhalil neuplnou radu svych spicatych zlutych tesaku.

---

Prochazeli jste slozitym labirintem chodeb. Trikrat jste zahli na zapad. Dorazili jste ke kameni s komary. Odsunul jsi ho.

"Pokracuj, dohonim te," rekl Rocor a zacal si sundavat kalhoty.

"Tak delej smradochu." Pokracoval jsi a po pulhodince jsi vysel na cerstvy vzduch. Mesic ozaroval krajinu i more v udoli. Mesto svitilo podivnou zari pochodni. Neco se tam deje.

---

Po pul hodine se ti zdalo divne ze nikdo z diry nevychazi. Rocor musel byt hned za tebou. Mozna se nemel vecer prezrat tech sprotu a koziho syra. Ostatni taky nemuzou mit takovy odstup.

"Ale at si chytraci uzijou. Zabloudit s tak jasnymi radami neni snad mozne. Alespon si me propriste budou vazit."

Po hodine ti uz prislo nudne cekat, vstoupil jsi spet do chodby a vydal ses jim naproti.

Odsunul jsi kamen s komarem, ktery mezitim vlastni vahou zapadl spet. Spatril jsi je, jak jdou k tobe. Rocora podpiraji, je bily jak stena.

"Slabej brelandskej zaludek." Quonzar i Beleg jsou take nejak presli. Mlci a obcas se zatresou. Ocividne jsou zeslabli.

Jenom Tomik pobiha kolem a snazi se spolecnost zabavit svymi nechutnymi vtipy.

"Tak pojde sracky za mnu a cestou vypravujte jak jste zobloudili v rovne chodbe."

Cestou podzemim uvazujes proc Rocor tak smrdi. Zeptas se ho?